S T O P
Jste-li členem výboru Evropského Parlamentu pro legální záležitosti (JURI), čtěte prosím o následujících praktikách:
Praktiky Evropského Patentového Úřadu
"Neshodovalo se s zavedenou praxí". Když čtete zdůvodnění Rady pro odmítání
jádra oprav vytvořených Evropským Parlamentem, toto je argument který
přetrvává od prvního čtení. Rada má pravdu. Evropský Parlament se rozhodl
neřídit se praxí Evropského Patentového Úřadu, ukázanou na adrese
webshop.ffii.org.
Tímto konstatováním dává vnitřní Pracovní Skupina Rady pro Softwarové
Patenty jasně najevo s jakými záměry byl vytvořen současný text Rady.
Tento text skutečně působí jako přehled současné praxe EPO při
vydávání patentů.
EP hlasoval v září 2003 pro výborné znění. Od té doby je stále jasnější
že EP udělal správnou věc. Zpráva US Federal Trade Commission to potvrdila.
Deutsche Bank to potvrdila. PricewaterhouseCoopers to potvrdil.
EICTA se to snaží vehementně popírat, ale ztrácí čas zachraňováním
jednoho stromu zatímco nechává hořet celý les.
Čím agresivnější je, tím více ztrácí vnitřní podporu. Její členové
Sun a Cisco se již museli stáhnout ze své pro-patentové lobbystické
pozice. Další jako Bull, IVSZ (Maďarská IT asociace) a LITTA
(Litevská IT asociace) jsou známými oponenty softwarových patentů.
Praxe Rady
Naneštěstí tato fakta dnes nejsou základem diskuse v Radě.
Dnes je diskuse v Radě o faktu, že v květnu dosáhli politickou dohodu
a že tato politická dohoda musí být změněna tak jak je na
Společné Stanovisko. Důvod je jednoduchý: tento způsob práce
je v Radě bežný. Nechtějí se od něj odchylovat, stejně jako EPO.
Polsko se v květnu 2004 zdrželo hlasování. Na jeho stanovisko se nikdo
před ukončením jednání Rady nezeptal, protože zde byla i bez jeho podpory
kvalifikovaná většina. 1. listopadu 2004 se volební váhy změnily
a náhle na podpoře Polska záleželo, takže Polská vláda uspořádala
setkání s velkými korporacemi (včetně firem Novell, HP a Microsoft),
Polským Patentovým Úřadem, Polskou patentovou právní asociací,
FFII a jinými zúčastněnými stranami.
Všichni se na tomto setkání shodli ve dvou bodech: text Rady nepochybně
dovoluje softwarové patenty a znění textu Rady je velmi nejasné
a obtížně pochopitelné. Shoda však neexistovala v tom zda by byly
softwarové patenty pro Polskou ekonomiku výhodné:
Microsoft a Polská asociace patentových právníků tvrdili že
by byly přínosem, zatímco všichni ostatní s tímto názorem
nesouhlasili.
Co tedy Polsko udělalo? Znovu potvrdilo svou ne-podporu pro text
Rady. Od té doby vzrůstal diplomatický tlak na Polsko aby změnilo
své stanovisko a potvrdilo text Rady. Ani Holandsko ani Luxemburg
za svého předsednictví nechce nést zodpovědnost za revizi
politické dohody, přes všechny dobré důvody aby se tak stalo.
Praktické řešení
Obnovené první čtení v Evropském Parlamentu by mohlo vyřešit
většinu výše popsaných problémů:
- Polsko nemusí volit oficiální souhlas s textem který nepodporuje
a způsobovat další diplomatické třenice
- Předsednictví Rady nemusí volit vynucování škodlivého
a demokraticky nelegitimního souhlasu a rozbroje mezi diplomaty
- Diskuse o formalitách a technických detailech by se mohly
změnit v diskuse o podstatě věci
Tento poslední bod je poměrně důležitý, protože diskuse o podstatě
se konečně začínají vzmáhat. Stejně jako Polsko také Holandsko
zorganizovalo setkání všech zúčastněných stran. A stejně jako v
Polsku se nakonec všichni shodli že text Rady povoluje softwarové
patenty. Diskuse se vyvíjela od "vylučuje požadavek technického
přínosu čité softwarové patenty a triviální patent?" až k tomu
že Phlips si chce patentovat funkci software ve svých televizních
set top boxech, které ve skutečnosti nejsou ničím jiným než
obyčejnými PC (pécéčky) v pěkné krabici, a proto potřebujeme
softwarové patenty.
Nyní potřebujeme čas abychom mohli zhodnotit zda těchto několik
velkých společností skutečně potřebuje takovéto softwarové
patenty, a pokud je tomu tak zda jejich pozitivní efekty
vyváží negativní efekty pro zbytek evropské ekonomiky a inovace.
Taková diskuse nikdy neproběhla a taková studie nebyla dosud
v Evropě provedena. Čtyři měsíce které má EP na přípravu
svého druhého čtení k tomu nepostačují.
Jinými slovy, požadavkem obnovení prvního čtení může EP podpořit
Polsko, osvobodit prodeduru od jejího zaseknutí v Radě a
udělat čas pro velmi potřebnou diskusi o základech problému.
Již žádné další diskuse o tom jaké jsou "další technické
efekty", ale diskuse o tom jak vytvořit text který by
nejlépe sloužil evropské ekonomice, konkurenceschopnosti
a inovaci. Evropa si zaslouží tuto diskusi, která ve
Spojených Státech nikdy neproběhla. Díky velkolepému výsledku
předchozího prvního čtení k tomu má skutečnou šanci.
Tento způsob práce musí být zavedenou praxí EP od které
by se neměl odchylovat.
Najděte si prosím další informace na
Nejste-li členy Výboru pro Právní Záležitosti, možná byste rádi
|
